26 Září

Participativní rozpočet – konec nadávání u piva?

Participativní rozpočet je nástroj, pomocí kterého se mohou občané v obcích sami zapojit do rozdělování finančních prostředků z veřejných rozpočtů. Sami mohou navrhnout jaké projekty by měly být podpořeny a sami občané pak demokraticky, pomocí hlasování zvolí projekty, které jsou pro ně nejpřínosnější.

Co mají společného New York, Bratislava, Varšava, Brno, Ostrava, Horní Počernice, Krnov, Chomutov a Říčany? Ano, je to zavedené participativní rozpočtování. A další a další města a obce se přidávají. Lavina tohoto fenoménu se již spustila a nejde zastavit.

Jak to vlastně celé funguje?

Radnice města vyčlení část rozpočtu města na projekty, o kterých budou přímo rozhodovat sami občané. Například v Brně to bylo 20 miliónů korun. Tedy žádná malá úlitba “otravným”, aktivním občanům. Ale skutečně zásadní zapojení občanů do rozhodování.

Celý proces výběru projektů, které si občané zvolí, probíhá v 5 fázích:

  1. Radnice vyhlásí harmonogram pro příjem návrhů projektů a termín hlasování
  2. Občané v prvním kole navrhují projekty pro financování
  3. Radnice vyloučí projekty, které není možné uskutečnit nebo se netýkají městského rozpočtu.
  4. V dalším kole občané města hlasují o projektech, které chtějí podpořit. Obvykle mají k dispozici několik hlasů. A to jak pro podporu projektů, ale mohou hlasovat i proti navrhovanému projektu.
  5. Radnice podle počtu získaných hlasů vyhlásí vítězné projekty.

Co participativní rozpočet přináší?

Tato myšlenka prakticky umožňuje dosáhnout nejvyšší míry zapojení veřejnosti do rozhodování, jakou si jen lze představit. Jde vlastně o referendum o tom, kam budou peníze města investovány. Sami rezidenti města nejlépe vědí, co v jejich obci chybí nebo co by chtěli vylepšit. Participativní rozpočet poskytuje lidem důvěru v politiku i v politiky. A veřejným činitelům umožňuje efektivně spolupracovat s voliči a občany. Jde tak i o nejlepší možnou zpětnou vazbu, kterou občané mohou svým voleným zástupcům dát a ukázat, co je skutečně zajímá. Tento princip návrhu obecně prospěšných investic také přináší pravidla, zjednodušení a zprůhlednění celého procesu. Kolik zajímavých občanských nápadů už asi zapadlo, jen z důvodu “Já nevím, na koho bych se s tím měl na městě obrátit”?

Kromě primárního účelu participativního rozpočtování, čímž je demokratické a transparentní rozdělení části obecního rozpočtu, je zde i velmi důležitý sekundární efekt. Který je možná i důležitější než původní myšlenka tohoto nástroje. A tím je větší zapojení obyvatel obcí do veřejného života. Občané se pro prosazení svých návrhů více účastní veřejného života, organizují a setkávají se na veřejných, ale i sousedských diskusích. Prohlubují si tak vztah k místu, kde žijí. Zvyšuje se také zájem o celý rozpočet obce, nejen o peníze o kterých sami občané rozhodli. A v neposlední řadě je participativní rozpočet také efektivním protikorupčním nástrojem.

Co je nutné pro úspěšné participativní rozpočtování zajistit?

Především je nutná ochota představitelů města předat rozhodování o některých záležitostech obce zpět do rukou jejich obyvatel. Je potřeba vysvětlit princip fungování participativního rozpočtu, provést osvětu a veřejnou propagaci tohoto nástroje. Dle zkušeností měst, které již participativní rozpočet provozují, občané si velmi rychle oblíbí princip tohoto nástroje a přijmou jej za svůj.

Dále je potřeba nastavit pravidla hlasování. Vytvořit jednoduchý systém, který by umožnil transparentní a spravedlivé hlasování. Není rozhodující, zda bude identita jednotlivých hlasujících ověřena digitální identitou, zřejmě nutnou v případě velkých měst nebo prostou osobní návštěvou obecního úřadu, spojenou s odevzdáním svých preferenčních hlasů pro jednotlivé projekty.

Velmi vítaná je také asistence obce při organizování veřejných diskuzí, kde budou představeny jednotlivé projekty, které se uchází o financování. A kde by byly tyto projekty obhajovány, propagovány a prodiskutovány s občany města, kterých se jednotlivé projekty samozřejmě nejvíce dotýkají.

TOP 10 participativního rozpočtu

  • Rozděluje prostředky města na projekty, které občané skutečně chtějí
  • Zlepšuje život a komfort obyvatel
  • Zapojuje obyvatele města do rozhodování
  • Prohlubuje vztah obyvatel k místu, kde žijí
  • Utužuje sousedské vztahy
  • Nástroj přímé demokracie
  • Transparentnost celého procesu
  • Zpětná vazba voleným zástupům obce
  • Otvírá cestu pro další komunikaci mezi radnicí a občany – ankety, dotazníky, hlasování…
  • Působí jako antikorupční nástroj

 

Jaroslav Hansal